Lékařský termín pro dysfázii, tedy narušení jazykových schopností a řečového projevu. Pojem vychází z řeckého dys- ve významu porucha a phasis jako řeč. Obvykle jde o mírnější variantu afázie, například po neurologickém postižení, kdy může být vyjadřování nepřesné, hůře srozumitelné až žvatlavé.