V odborném, zejména geometrickém a fyzikálním smyslu označuje něco, co nemá střed ve stejné poloze jako jiný referenční útvar, je tedy od středu posunuté a neleží uprostřed. Výraz se odvozuje z lat. ex ve významu ven z a centrum, střed. Používá se například pro nesoustředné kružnice, osy nebo dráhy.
V přeneseném významu se tím popisuje výstřednost, tedy chování či projev, který se výrazně odchyluje od toho, co se považuje za běžné a obvyklé, jako by byl mimo pomyslný střed normy.