efektivita psychických stimulů, incentiv a motivů - význam slova
efektivita psychických stimulů, incentiv a motivů
V psychologii a psychosomatické medicíně se tím míní, že duševní podněty, pobídky a motivy mohou být velmi silnými hybateli chování i prožívání a zároveň dokážou měřitelně zasahovat do tělesných funkcí. V odborných textech se tato síla někdy ilustruje i extrémními situacemi, kdy dlouhodobý strach nebo očekávání ohrožení vyvolá tak intenzivní stresovou reakci, že organismus postupně selže. Jako raný příklad se uvádí pokus spojovaný s perským lékařem a filozofem Avicennou, který vystavil berana trvalé přítomnosti vlka. Přestože nedošlo k přímému útoku, zvíře postupně přestalo přijímat potravu, zůstávalo v neustálé pohotovosti, rozpadl se mu spánek a nakonec uhynulo vyčerpáním. Podobná logika se připomíná i u stresu v otevřených kancelářích, kde se u části lidí objevují potíže jako bolesti hlavy, tinnitus, zvýšený krevní tlak nebo úzkost. Mechanismus se dává do souvislosti s dlouhodobou aktivací stresových systémů, například se zvýšenou hladinou kortizolu, a s nocebo efektem, kdy negativní očekávání zhoršuje zdravotní stav.