Postoj nebo osobnostní rys, při němž člověk staví vlastní já do středu dění, prosazuje svou vůli jako nejdůležitější a má sklon vidět sám sebe v přehnaně dobrém světle. Typické je vyhledávání uznání a snaha udržet si vysoké sebehodnocení i bez odpovídajících důvodů, často s malým ohledem na potřeby druhých. Patří sem také představa, že je jedinec v něčem nad ostatními, a sebestředné hodnocení sebe sama, zvlášť když se srovnává s okolím, což může narušovat mezilidské vztahy a oslabovat empatii.