V buněčné biologii jde o vnější, často gelovitější část cytoplazmy ležící těsně pod buněčnou membránou, která vytváří jakýsi kortikální obal buňky a pokračuje i do jejích výběžků. Bývá relativně chudší na organely a spolu s cytoskeletem se podílí na udržení tvaru a na pohybu buněk, například při tvorbě pseudopodií.
Ve spiritualismu se tak označuje údajná hmota, která má při seancích vystupovat z těla média a být viditelná jako mlhavý či vláknitý útvar. Vědecké ověření pro tento jev chybí a historicky byl často spojován s iluzemi nebo podvody.