Jazykovědný jev, při kterém se v souvislé výslovnosti neprojeví závěrečná samohláska prvního slova, pokud následující slovo začíná rovněž samohláskou, často proto, aby se předešlo střetu vokálů. V popisu hláskových změn se tento postup obvykle řadí mezi zvláštní případy afereze a v některých jazycích může být naznačen i v psané podobě, například apostrofem.