genetický jev, při kterém jeden gen potlačuje nebo modifikuje účinek jiného genu, přičemž tyto geny se nacházejí na různých lokusech (místech) chromozomů. Jde o typ mezigenové interakce, kde alely jednoho genu (epistázní gen) ovlivňují fenotypový projev alel jiného genu (hypostatický gen). V molekulární biologii může epistáze znamenat, že proteiny kódované těmito geny interagují v buněčné signální dráze nebo metabolickém procesu. V populační genetice se epistáze projevuje jako neaditivní interakce mezi genetickými variantami, což komplikuje vztah mezi genotypem a fenotypem. Existuje několik typů epistáze, včetně dominantní epistáze, recesivní epistáze a duplikátní epistáze, přičemž typickým příkladem je klasická epistáze u zbarvení srsti u zvířat, kdy jeden gen může zcela potlačit projev jiného genu pro barvu. V medicíně má epistáze význam při studiu genetických základů komplexních onemocnění, kde kombinace genetických variant může vést k neočekávaným fenotypovým projevům.