Sklon odvracet se od toho, co se skutečně děje, a místo přímého řešení potíží hledat úlevu ve fantazii nebo v náhradních aktivitách, které na čas umožní na realitu nemyslet. V psychologii se to chápe jako způsob zvládání zátěže, jenž může krátkodobě pomoci, ale při častém používání podporuje vyhýbavé chování.
V oblasti umění a zábavy jde o tvorbu nebo vyhledávání děl, která záměrně nabízejí odpoutání od každodennosti, například skrze idealizované či fantazijní příběhy a světy.