Přístup spojený se jménem francouzského kritika a novináře Emile Hennequina, který se v závěru 19. století pokoušel těsně propojit estetiku s psychologií. Umělecké dílo chápe jako výraz psychického života, tedy jako stopu vnitřních stavů a osobnosti autora, případně i sdílené mentality širšího společenství, například národa nebo určité doby, a snaží se vysvětlovat styl i význam umění pomocí motivů, emocí a formování člověka prostředím.