V sociologii a antropologii jde o menší část obyvatelstva určitého státu, kterou spojuje sdílený původ a silný pocit sounáležitosti, opřený o společné dějiny, národnostní identitu a kulturní znaky jako je jazyk, tradice, zvyklosti a typický způsob života. Často se uplatňuje také společné náboženství a podobné hodnotové představy, přičemž členství bývá dáno i sebeurčením a uznáním ze strany skupiny.
V právu a politice je to označení pro komunitu, která je početně slabší než většina a dlouhodobě si udržuje vlastní kulturní odlišnost, takže může být považována za skupinu vyžadující zvláštní ochranu. V praxi se to může promítat například do podpory používání mateřského jazyka, uchovávání kulturního dědictví nebo do zajištění rovného zacházení při přístupu ke vzdělání a veřejným službám.