specializovaný směr kognitivní antropologie, který zkoumá, jak si lidé v určité kultuře vytvářejí a předávají vlastní kategorie a pojmy. Sleduje místní pravidla třídění a pojmenovávání jevů a to, jak se tyto mentální a jazykové rámce používají k porozumění a vysvětlování okolní reality. V praxi se často opírá o popis tzv. lidových taxonomií a o analýzu každodenního vědění v oblastech, jako je příroda nebo běžné sociální vztahy.