V psychologii a psychiatrii se tímto výrazem označuje duševní stav odpovídající zdravému fungování, člověk je psychicky vyrovnaný a neobjevují se u něj typické známky psychopatologie, jako jsou závažné poruchy myšlení či prožívání.
Z hlediska etymologie jde o pojem řeckého původu, složený z eu ve významu dobrý a nous jako mysl, doslovně tedy odkazuje na „dobrou mysl“, případně na benevolentní, vstřícné naladění.