V psychologickém pojetí označuje schopnost myšlení běžet „lehce“ a pružně, tedy umět se bez větších záseků přesouvat od jednoho tématu, podnětu nebo řešitelského postupu k jinému. Opakem je ulpívání na jedné myšlence či strategii, neboli fixace. V praxi se tato složka často zachycuje úlohami fluence, kde se sleduje, jak snadno člověk generuje více různých nápadů nebo odpovědí.