Chování, při němž se někdo snaží upoutat okolí okázalým a teatrálním vystupováním na způsob histrionské dobroty, například veřejným předváděním štědrosti a morální nadřazenosti, aby sklidil obdiv či uznání. Skutečný zájem o pomoc druhým je zde často druhotný vůči potřebě být viděn.