Obecné označení pro osobu, nástroj nebo součást, jejímž úkolem je něco pevně uchytit a udržet na místě, etymologicky od lat. figere ve významu připevnit nebo přibít.
V medicíně, hlavně v ortopedii a traumatologii, zařízení používané ke stabilizaci zlomenin, které drží kostní úlomky ve správné poloze během hojení, často jako vnější konstrukce připevněná kosti pomocí čepů.
V biologických a chemických laboratořích látka nebo roztok určený k fixaci vzorku, aby se zastavily rozkladné procesy a zachovala se struktura tkání či buněk pro další zpracování.
Ve fotografii a ve výtvarných technikách prostředek, který stabilizuje obrazovou vrstvu, například aby se po zpracování nebo kresbě dále neměnila a nerozmazávala.