Hovorový, často expresivní výraz pro okázalé předvádění se a přetvářku, kdy někdo jen dělá dojem, že je jeho jednání vznešené nebo zvlášť hodnotné, ale ve výsledku jde spíš o prázdné řečnění a vymlouvání. Lze ho užít i v jednotném čísle. Ve spojeních s dělat vyjadřuje zbytečné cavyky a otálení, člověk dělá drahoty, vykrucuje se nebo se zbytečně naparuje. V obratech se s někým pak znamená jednat přehnaně obřadně či s neúměrnými ohledy, jako by nebylo možné jít rovnou k věci, a v odmítavém zvolání se tím říká, že na podobné okolky není čas ani důvod.