Fuč je obecněčeské a hovorové příslovce znamenající pryč, zmizelý, ztracený nebo nenávratně spotřebovaný. Užívá se zejména ve spojení se slovesem být, například „peníze jsou fuč“, „vlak je už fuč“ nebo „za chvíli byl fuč“. Výraz obvykle zdůrazňuje, že něco nebo někdo zmizel, odešel, byl ztracen či spotřebován a již není k dispozici. Může se vztahovat nejen na osoby a předměty, ale také na peníze, zásoby, příležitosti nebo abstraktní hodnoty: „úspory jsou fuč“, „šance je fuč“ nebo „všechna práce byla fuč“. Často má expresivní, někdy žertovné nebo rezignované zabarvení a typický je pro neformální mluvenou řeč. Ve větě se může objevit také samostatně jako důrazné konstatování náhlého zmizení, například „A byl fuč!“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí fuč jako obecný výraz ve významu pryč. Slovo bylo do češtiny převzato z němčiny, kde výraz futsch znamená přibližně pryč, ztracený nebo zmizelý. Přestože jeho zvuk může připomínat české sloveso fučet, jeho původ je německý.