Latinské adjektivum pro ganglioplegický účinek, původem z řeckého ganglion ve smyslu nervová uzlina. Označuje působení, které utlumuje přenos signálu ve vegetativních gangliích, nejčastěji díky blokádě cholinergních nikotinových receptorů typu N na synapsi mezi pregangliovým a postgangliovým neuronem. Důsledkem bývá celkové oslabení autonomních reflexů, například sklon k poklesu krevního tlaku.