Pojem z fyziologie a psychologie stresu, který označuje obecnou, nespecifickou adaptační reakci organismu na zátěž, jak ji popsal Hans Selye. Vystihuje, že tělo při působení stresorů nejprve mobilizuje obranné mechanismy a poté se snaží udržet rovnováhu prostřednictvím nervových a hormonálních regulačních drah, přičemž při dlouhodobém tlaku mohou adaptační rezervy postupně klesat.