Pojem odvozený z lat. habitus, tedy ze slova pro vnější podobu nebo celkový stav. V biologii a psychologii označuje habituaci, kdy se při opakovaném, zpravidla neohrožujícím podnětu postupně oslabuje odpověď organismu. Jde o jednoduchou formu učení, která pomáhá filtrovat podněty a usnadňuje přizpůsobení se prostředí.
V adiktologii a medicíně popisuje stav vznikající při opakovaném užívání návykových látek, kdy se vytváří pevný návyk a objevuje se nutkání v užívání pokračovat. Často se přidává tolerance, takže stejná dávka působí slaběji, a mohou se projevit i známky závislosti.