V neuroanatomii jde o párový, do oblouku stočený útvar na spodní a vnitřní straně spánkového laloku, který náleží k limbickému systému. Významně se uplatňuje při vytváření a ukládání nových vzpomínek a také při prostorové orientaci. Z hlediska klinické neurologie může představovat ložisko temporální epilepsie, přičemž záchvat se někdy ohlásí i zvláštními čichovými pocity. Původ názvu se vykládá z řec. hippokampos, mořský koník, podle podobnosti tvaru, v odborné literatuře se používá i označení Ammonův roh (cornu Ammonis).
V antické tradici výraz řec. hippokampos označoval mořského koně, bájného tvora spojovaného s mořem, jehož obraz se později promítl i do názvosloví v biologii a anatomii.