Psychoterapeutický postup, při němž je klient, často dítě, fyzicky pevně držen nebo „sevřen“ v náručí pečující osoby či terapeuta s představou, že se tím sníží napětí a podpoří se vytvoření nebo obnovení citové vazby. Jde o kontroverzní metodu spojovanou hlavně s poruchami attachmentu, u které se zpochybňuje přínos a upozorňuje se na možné psychické i fyzické riziko.