Hrdobce je knižní a dnes zastaralé označení pro hrdého, pyšného, hrdopýška nebo hrdopýšného člověka (hrdopýška). Slovo je známé především z básně Jana Nerudy Jak lvové bijem o mříže ze sbírky Písně kosmické z roku 1878, kde je užito v množném čísle hrdobci. Výraz bývá často vykládán chybně, a to hned dvojím způsobem: jednak se místo správného základního tvaru hrdobce uvádí podoba hrdobec, jednak se mu přisuzuje význam brouka hovnivála nebo obecně jakéhosi chrobáka. Tento výklad proslavila filmová scéna z komedie Marečku, podejte mi pero!, ale jazykově je nesprávný. Správný význam se vztahuje k člověku a k jeho hrdosti nebo pyšnosti, nikoli k zoologickému názvu. V současné češtině se slovo používá už jen výjimečně, spíše ve starší literatuře, při výkladu Nerudovy básně nebo jako kulturní připomínka známého jazykového omylu.