Směr (učení), který vychází z představy, že život – a s ním i určitá míra vnímavosti či citlivosti – je vlastní všem věcem v přírodě, nejen živým organismům. Pojem se sice jako termín ustálil a byl zaveden až v 17. století, myšlenkově se však objevuje už na počátku starořecké filosofie u iónských přírodních myslitelů, například u Thaléta, Anaximandra a Anaximena.