V psychologii a medicíně jde o specifickou fobii, tedy přehnaný a často iracionální strach z usínání nebo ze samotného spánku, někdy i z pouhé ospalosti. Může se projevovat úzkostí, vyhýbáním se spánku a následnou nespavostí, případně tělesnými příznaky stresu. Označení je odvozeno z řeckých kořenů spojených se spánkem a strachem a obvykle se řeší psychoterapií, například kognitivně behaviorálním přístupem.