Identifikace jako přizpůsobovací operace - význam slova
Identifikace jako přizpůsobovací operace
Ztotožňování s druhými je adaptační mechanismus, při němž si člověk vědomě i nevědomě přebírá některé projevy, dovednosti, hodnoty a způsoby chování osob nebo skupin, které pro něj něco znamenají. Podle míry sugestibility někdo kopíruje hlavně postoje a názory, jiný přejímá i způsob vystupování, řeč těla nebo prvky vzhledu. Tímto procesem se jedinec v rámci sociálního učení snadněji orientuje ve společenských rolích a normách, posiluje pocit sounáležitosti a často si dodává jistotu tím, že se opírá o prestiž svého vzoru či komunity, například se vymezuje přes úspěchy blízkých lidí nebo skupiny, ke které se hlásí. Ztotožnit se lze s blízkou osobou, autoritou či idolizovanou veřejnou postavou, ale také s partou, institucí nebo širší kulturou, někdy i s tradicí, idejemi nebo s věcmi, které příslušnost navenek symbolizují. Podoba ztotožňování souvisí s tím, jak je osobnost vnitřně integrovaná, stabilní a hodnotově ukotvená. Pokud přeroste do přehnané neurotické formy označované jako introjekce, může potlačit vlastní identitu a originalitu, člověk pak přebírá cizí slovník a styl života a obtížně formuluje vlastní názory. Zjištění, ke komu nebo k čemu se jedinec takto váže, bývá důležitým východiskem pro výchovu, prevenci i cílenou psychologickou práci.