Laboratorní imunochemická metoda, při níž se složky vzorku nejdřív oddělí pomocí elektroforézy a pak v nosném gelu reagují s odpovídajícími protilátkami. Vznik komplexů antigen–protilátka se projeví srážením, které se využívá k rozlišení a orientačnímu stanovení množství některých látek, typicky bílkovin v séru. Pojmenování je odvozeno mimo jiné z lat. immunis a z kořene -phoresis ve významu přenos.