onis, f. (z l. implantare, tedy vštěpit) termín pro implantaci, při níž se do organismu zavádí tkáňový štěp nebo umělý implantát, nejčastěji v rámci operačního výkonu. V patologii se tak označuje i uchycení a následné prorůstání nádorových buněk v jiné tkáni. V gynekologii a reprodukční medicíně jde o přilnutí a zanoření oplozeného vajíčka do děložní sliznice, což je základní předpoklad pro pokračování těhotenství.