V medicíně označení pro infarkt, tedy ložiskové odumření tkáně způsobené nedokrvením. K poškození dochází tehdy, když se výrazně omezí nebo úplně přeruší přívod krve, často po uzávěru tepny krevní sraženinou nebo vmetkem, a rozvine se ischemická nekróza. Postižení může vzniknout v různých orgánech a bývá spojeno s náhlou poruchou jejich funkce. Termíny anaemicus nebo blandus se užívají pro bledý typ, který mívá obraz koagulační nekrózy při téměř úplné zástavě průtoku. Pokud je zasažen srdeční sval, jde o srdeční infarkt. Původ názvu souvisí s l. infarcire, napěchovat.