V medicíně a anatomii se tím myslí nervové zásobení orgánu nebo tkáně, tedy přítomnost a průběh nervových vláken, která danou strukturu napojují na centrální nervovou soustavu prostřednictvím nervů vedených mimo ni. Původ výrazu se odvozuje z lat. in ve významu do a nervus. Motorická, hybná složka odpovídá eferentním, odstředivým vláknům, jež přenášejí povely z mozku a míchy k efektorům, hlavně ke svalům, zatímco čití je typicky vedeno aferentně a u vnitřních orgánů se uplatňuje i autonomní, vegetativní nervstvo.