Rozhovor může mít dramaturgickou stavbu podobnou dramatickému ději. Nejprve přichází úvodní část, kdy tazatel naváže kontakt, vyjasní účel setkání a pomocí ice breaking, tedy prolomení ledů, sníží počáteční napětí a nastaví základ důvěry. Poté se téma rozvíjí tak, že se postupuje od širších, otevřených otázek k přesněji zacíleným, což odpovídá trychtýřovému kladení otázek. Současně je důležité hlídat pořadí dotazů, aby se omezily pořadové efekty a nechtěné navádění, které by mohly zkreslit pozdější odpovědi. V další, nejpodstatnější části se tazatel soustředí na jádro problému, získává klíčové informace a průběžně je může ověřovat shrnováním nebo doplňujícími otázkami. Závěr pak slouží k uzavření, krátké rekapitulaci a k tomu, aby respondent odcházel uvolněně a měl motivaci či jasný rámec pro další kroky.