Latinské [justus] vyjadřuje něco spravedlivého a po právu, tedy takového, co se dá považovat za legitimní nejen podle právních pravidel, ale i z hlediska etiky. V římskoprávních textech se tímto označením hodnotily například nároky nebo rozhodnutí opřené o ius a významově souvisí také s pojmem iustitia.