V dějinách výtvarného umění označení pro způsob kompozice, kdy jsou hlavy zobrazených postav kladeny zhruba do jedné vodorovné úrovně, často i tehdy, když jednotlivé figury zaujímají různé postoje. Takové uspořádání sjednocuje scénu a bývá typické třeba pro figurální pásy, průvody nebo reliéfy.