Odborně i mediálně známá kasuistika Davida Reimera, narozeného jako Bruce, jednoho z jednovaječných dvojčat v Kanadě, u něhož došlo v kojeneckém věku při zákroku na předkožce k těžkému poranění zevního genitálu. Sexuolog John William Money následně rodičům doporučil chirurgické odstranění varlat a výchovu dítěte v ženské roli, včetně změny jména a plánovaných dalších zákroků. Money později z prvních let vyvozoval, že pohlavní a genderová identita se dá vytvořit hlavně prostředím a ranou výchovou. V dalším vývoji se však objevily výrazné psychické potíže, nesoulad s přisouzenou rolí a odmítání pokračujících lékařských intervencí. Po odhalení pravdy v dospívání se osoba vrátila k mužské identitě, podstoupila hormonální léčbu testosteronem a rekonstrukční operace, později žila jako muž a vstoupila do manželství. Dlouhodobá traumatizace a opakované životní krize nakonec vyústily v sebevraždu, což zásadně zpochybnilo původně prezentovaný obraz úspěšného „přeučení“ pohlaví.
V medicíně a bioetice je tento případ často citován jako výstražný příklad, jak nevratné operace a experimentální postupy u nezletilých mohou selhat, zvlášť pokud dítě nemůže dát informovaný souhlas a pokud jsou rodiče vedeni k očekávání „jistého“ výsledku. Upozorňuje na riziko zkresleného reportování úspěchů, na tlak na rychlou normalizaci těla a na potřebu dlouhodobého sledování psychického vývoje. Pozdější nezávislé rozbory, například práce Miltona Diamonda a Keitha Sigmundsona, spolu s publicistickým zpracováním As Nature Made Him, přispěly k posunu v doporučeních směrem k větší opatrnosti, k respektu k autonomii pacienta a k multidisciplinární péči u poranění genitálu a poruch pohlavního vývoje.