(z francouzštiny) Technický pojem označující: 1) nasycování povrchové vrstvy kovu uhlíkem (cementaci) za účelem změny vlastností povrchu, 2) obohacování topných nebo svítivých plynů přídavkem vysoce výhřevných uhlovodíků, aby se zvýšila jejich výhřevnost či svítivost, 3) vytváření hořlavé (zápalné) směsi pro spalovací motor smísením vzduchu s jemně rozptýlenými kapkami nebo parami kapalného paliva.