Klubaňka je nářeční označení pro nádobku s vodou, do níž se při práci ukládá brousek na ostření kosy. Nádobka se obvykle nosila zavěšená u pasu, aby měl sekáč brousek stále po ruce a mohl průběžně obnovovat ostří kosy.
Slovo je doloženo zejména v severočeských nářečích. Vyskytují se také podoby klubáňka, klubanka a základové označení klubaň. Název je odvozen od slova klubaň, které pravděpodobně souvisí se staroslovanským základem označujícím zaoblený nebo vydutý útvar.
Klubaňka je podstatné jméno ženského rodu, skloňované podle vzoru žena.