Komonný je zastaralé přídavné jméno znamenající jezdecký, jízdní, rytířský nebo související s jízdou na koni. Ve staré češtině se užívalo především ve spojení s jezdci, rytíři a vojenskými oddíly pohybujícími se na koních. Podle kontextu tak mohlo označovat člověka jedoucího či bojujícího na koni nebo něco náležejícího k jízdnímu vojsku.
Slovo je odvozeno od staročeského podstatného jména komoň, které znamenalo kůň, zejména jezdecký kůň. Do stejné slovní rodiny patří například komonstvo, tedy koně nebo zástup jezdců, jízdní družina. Malý staročeský slovník vykládá komonný přímo jako „jezdecký, rytířský“. Výraz tedy významově odpovídal dnešním slovům jízdní, jezdecký nebo v některých souvislostech koňský.
Komonný se objevuje především ve staročeských a pozdějších historických textech. V současné češtině se běžně neužívá a má charakter archaismu či historismu. Při převodu starších textů do dnešní češtiny je proto jeho přesný ekvivalent vhodné volit podle souvislosti – například komonný rytíř lze chápat jako rytíře na koni či jezdce, zatímco komonné vojsko jako jízdní vojsko.