Technologický postup, při němž se materiál záměrně vystaví zvoleným podmínkám prostředí, aby se jeho vlastnosti ustálily nebo přiblížily požadovanému stavu pro další zpracování či přesnější zkoušení. Typicky jde o vyrovnání vlhkosti a teploty, případně o adaptaci na provozní namáhání.
V textilní praxi označení pro stanovení obsahu vlhkosti ve vláknech a textiliích. Vzorek se suší proudem ohřátého vzduchu do dosažení stálé hmotnosti a z úbytku hmotnosti se následně určí, kolik vody materiál obsahoval.
V mlynářství předběžná úprava zrna před mletím, založená na řízeném zvlhčení a následném odležení. Tím se mění chování obalových vrstev a endospermu, což obvykle usnadňuje mletí a může přispět k rovnoměrnější kvalitě výsledné mouky.