(mat., geometrie) Typ přímkové plochy, kterou lze popsat jako útvar vytvářený přímkou v pohybu. Tato tvořící přímka je vázána podmínkami danými pevně zvolenou přímkou a rovinným směrovým určením, takže výsledná plocha patří mezi klasické příklady tzv. přímkových ploch používaných v deskriptivní geometrii i v technické praxi.