Člověk, u něhož se kulturní zkušenost a vzdělání promítají do způsobu, jak vystupuje navenek i jak uvažuje o sobě. Umí se ovládat, zachovává ohleduplnost a dokáže své jednání korigovat podle přijatých hodnot. Má sklon k sebereflexi a cíleně na sobě pracuje, aby se dlouhodobě zlepšoval, přičemž mívá i cit pro estetiku a někdy potřebu tvořivého vyjádření. V pojetí D. Kováče jde o jednu z nejvyšších forem osobnostní vyspělosti.