Lajdák je hovorové, expresivní a hanlivé označení člověka, který je nedbalý, nepořádný, lehkomyslný nebo nezodpovědný při plnění svých povinností. Zpravidla jde o někoho, kdo práci či úkoly odbývá, zanedbává jejich kvalitu, nedodržuje termíny nebo nevěnuje dostatečnou pozornost tomu, co má vykonat. Na rozdíl od obecného označení lenoch nemusí být lajdák nepracovitý, může být i značně aktivní, avšak jeho činnost postrádá pečlivost, důslednost či spolehlivost. Výraz se používá zejména při kritice pracovního přístupu, školních povinností nebo osobní nedbalosti. Významově se blíží slovům flink, nedbalec, nepořádník či šlendrián. Odvozené přídavné jméno lajdácký označuje ledabylý a nepečlivý přístup, podstatné jméno lajdáctví pak takové chování nebo jeho projevy. Původ slova souvisí se staršími výrazy landat se (toulat se) a landák (tulák), odvozenými z německého Landstreicher (tulák). Podle tónu může označení vyjadřovat vážnou výčitku i mírné, žertovné pokárání.