Angl. zkratka: Low Density Lipoprotein, česky lipoprotein s nízkou hustotou. V krevním oběhu přenáší tuky, především cholesterol. Jeho zvýšená hladina bývá spojena s hypercholesterolemií a výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy i jejích komplikací (např. ischemické choroby srdeční). Vzniká přeměnou lipoproteinů o velmi nízké hustotě (Very Low Density Lipoprotein) a z krve je odstraňován navázáním na specifické receptory, nejvíce těchto receptorů mají buňky s vysokou potřebou cholesterolu (játra, endokrinní žlázy produkující steroidní hormony). Poruchy těchto receptorů byly prokázány u některých forem familiární hypercholesterolemie. Částice obsahují apolipoprotein B‑100, který je nezbytný pro vazbu na receptor. Částice mohou být také modifikovány (např. oxidací nebo glykací), takto změněné částice se metabolizují odlišně, mají vysoký aterogenní potenciál a vychytávají je scavenger receptory. Podle velikosti a hustoty se rozlišují velké částice typu I, intermediární typu II a malé „small dense“ typu III, které mají nejvyšší aterogenní potenciál. Přibližně 75 % cholesterolu v krvi je vázáno v těchto částicích. Syn.: betalipoprotein. Srov. HDL, hyperlipoproteinemie.