Leč je v myslivecké mluvě prostorově vymezená část honitby, v níž při společném lovu probíhá jedna samostatná část honu. Zároveň se tímto slovem označuje i samotný dílčí úsek společného lovu: hon může být rozdělen do několika lečí, které se postupně zahajují a ukončují. V leči bývají podle druhu lovu rozmístěni střelci, honci nebo psi, kteří zvěř vyhledávají, zvedají či nahánějí směrem k určeným stanovištím. Myslivecká praxe rozlišuje například kruhovou leč, obstavenou leč nebo obstoupenou leč. Užívají se spojení jako zatáhnout leč, zahájit leč, ukončit leč, střílet do leče nebo zvěř vyšla z leče.