V lékařství označení pro poruchu řeči, při níž člověk ztrácí schopnost mluveného vyjadřování a není schopen tvořit slova. Název vychází z řec. logos a gnosis, doplněných o předponu vyjadřující zápor či nedostatek, a typicky se dává do souvislosti s postižením mozku nebo nervové soustavy.