V literatuře a umění jde o způsob vyjadřování, který staví do popředí osobní prožitek, náladu a obrazný jazyk. Často má výraznou hudebnost a spíše klidný, rozjímavý tón, přičemž se nesoustředí na děj tolik jako vyprávění nebo drama.
V běžné řeči se tak popisuje něco jemného a emocemi zabarveného, co působí romanticky, měkce a melodicky, například scéna, hudební motiv nebo způsob řeči.