Umělecký směr, v němž autor vědomě používá vyhraněný osobitý způsob vyjádření a výraznou stylizaci, někdy i záměrnou nepřirozenost tvarů či proporcí. V dějinách umění jde o období po vrcholné renesanci, které plynule směřuje k baroku a projevuje se například v malbě i sochařství.