Rituální svícen s několika rameny, tradičně se sedmi, který patří k nejvýraznějším symbolům judaismu. Biblické podání jej popisuje jako původně zlatý a zdobený předmět určený k osvětlení ve stanu úmluvy při putování pouští a jeho užívání či podoba se později spojovala i s jeruzalémským chrámem, kde se nacházely i další zlaté svícny. Motiv se stal obecně rozpoznatelným znakem židovské identity a v moderní době se objevuje i ve státních a náboženských symbolech, je však třeba jej odlišit od chanukového svícnu s odlišným počtem ramen.