V psychologii a psychoterapii označuje teorii mysli, tedy schopnost člověka uvažovat o vlastních i cizích duševních stavech a vysvětlovat jednání pomocí záměrů, emocí nebo přesvědčení. Pojem se používá také pro samotný proces mentalizace, kdy si v hlavě vytváříme představu o tom, co druzí prožívají, což je důležité pro empatii a fungování ve vztazích.