Mikrokód je nízkoúrovňový „firmware“ uvnitř procesoru, tvořený sadou mikroinstrukcí, které řídí vnitřní kroky CPU při vykonávání strojových instrukcí. Představuje vrstvu mezi programátorsky viditelnou instrukční architekturou (ISA) a konkrétní elektronikou čipu. U mikrokódových procesorů se složitější instrukce (typicky u CISC, například x86) při dekódování rozkládají na sekvence jednodušších mikrooperací, jež mikrokód spouští a synchronizuje. Mikrokód bývá uložen v rychlé paměti řídicího úložiště a výrobci ho mohou v určitých mezích měnit, takže se používá i k opravám chyb a bezpečnostním záplatám formou mikrokódových aktualizací načítaných BIOSem či operačním systémem. Pro běžné programátory není mikrokód přímo určen k používání, je součástí implementace procesoru.