Mnemotechnická pomůcka je prostředek nebo postup usnadňující zapamatování a pozdější vybavení určité informace. Je založena zejména na vytváření snadno zapamatovatelných souvislostí mezi novou informací a něčím již známým, případně na převedení obtížně zapamatovatelného obsahu do jednodušší, výraznější nebo lépe strukturované podoby.
Mnemotechnické pomůcky mohou využívat slovní asociace, zkratky, rýmy, rytmus, obrazové představy, příběhy, seskupování informací nebo prostorové vztahy. Mezi propracovanější mnemotechnické metody patří například metoda loci, při níž jsou zapamatovávané informace v představě spojovány s jednotlivými místy ve známém prostoru. Výzkumy ukazují, že podobné techniky mohou za určitých podmínek zlepšit vybavování informací z paměti.
Účinnost mnemotechnické pomůcky spočívá mimo jiné v tom, že informaci dodává strukturu a vytváří další asociace, které mohou později sloužit jako vodítka při vybavování. Zvláště účinné mohou být pomůcky vytvořené samotným člověkem, protože jejich vytváření vyžaduje aktivnější zpracování zapamatovávaného obsahu.
Výraz mnemotechnický souvisí s řeckým základem označujícím paměť. Mnemotechnika obecně označuje soubor metod a postupů určených k usnadnění zapamatování a vybavování informací.
Příklad může být: Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města (I = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1000)